sobota 2. ledna 2010

Přízrak chodil do domu zrcadlem



Milan Doležal

Jednou večer mi volala velice rozrušená paní Martina z Loun. Nevěděla si rady s přízrakem, který nejen jí ničil delší dobu život. Vše jsem si nechal podrobně vysvětlit a domluvili jsem se, že se pokusím co nejdříve přicestovat. Louny jsou přenádherné město a tak jsem se těšil nejen na další takřka detektivní případ, ale i na procházku městem.

Jak mi vypověděla, začalo vše zhruba před rokem Najednou se ji udělalo velmi špatně, pocítila jakousi slabost a vyčerpanost. Myslela, že upadne na zem vysílením a malátnosti, byla doslova na omdlení. Musela si sednou, aby se ji trochu ulevilo. Po chvíli spatřila postavu muže, který se na ni zpovzdálí upřeně díval nepříjemným pohledem. Nevěděla zda to byla halucinace nebo realita. Dostala ale velký strach. V domě však nikdo jiný nebyl.

Vše by se dalo i racionálně vysvětlit. Přepracovanost či únava. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby v tomto domě ovšem nezačalo strašit. Nejdříve se v domku začaly ozývat neznámé zvuky. Klepání nejdříve nikdo nevěnoval moc velkou pozornost. Později se zvuky proměnily v nářek a pláč. Strašení se ovšem neomezovalo pouze na členy rodiny, ale i na hosty. Například, když přijel na víkend vnuk, ozval se večer z horního patra zvuk, nejen kroků, ale i bouchání dveří a tlučení do zdí. Když dům prohledali, nikdo v horním patře nebyl. Chlapec poté vyděšeně koukal do rohu pokoje a vykřikoval, že je tam strašidlo a kouká na něj.

Během následujících týdnů se situace začala pozvolna zhoršovat, zvuků narůstalo. Běžným se stalo pohybování věcí bez zjevné příčiny. Nádobí padalo ze stolu na zem, lahve se převracely před zraky lidí, v otevřených knihách někdo obracel stránky, kdosi foukal do cukru v cukřence a pod.
Jednoho večera přijel na návštěvu bratr majitele. O existenci možného ducha se vyjadřoval dosti neurvale. Najednou do stolu, kde seděl, někdo prudce udeřil až se váza na stole převrátila V ten moment mu zmrzl úsměv na rtech, šálek horkého čaje se najednou na stole dal sám do sebe do pohybu a převrhl se mu na nohy.

Když už bylo řádění ducha nesnesitelné, začala paní Martina hledat pomoc. Když jsem přijel, byla situace v domě velice napjatá.
Paní Martina se začala chovat stále podivněji. Vedla zmatené a nesouvislé řeči, pořád si něco mumlala, lekavě a prudce se otáčela a když na ni někdo promluvil, zčervenala a rychle odběhla z pokoje pryč. Ve tváři měla vepsaný strach a smutek. Seděla se zaťatými pěstmi u stolu a podivně koulela očima, pohledem šílenců a zastřeným hlasem pravila, že duch v domě nás všechny zničí, že si žádá oběť.

Rozhodl jsem se, že je zbytečné odkládat magický rituál. Prvotně jsem zapálil část diviznového stonku. Kouř se začal pomalu a líně šířit místností. V ten moment žena zoufale vykřikla a rozběhla se ke dveřím. Otočila se a ve výrazu její tváře bylo něco tak děsivého, že jsem se rychle pokřižoval. Kříže jsem poté udělal na podlaze u dveří i na oknech. Začal boj s přízrakem, který trval dost dlouhou dobu. Sice se mi podařilo mu zabránit dalšímu vstupu do domu, ale ženu se již zachránit nepodařilo. Její duševní stav se nesrovnal. Pořád si s někým povídala, byla neklidná a propadala stavům děsů a úzkosti. Po několika týdnech byla umístěna do ústavu.

Ještě vám dlužím vysvětlení. Přízrak se do domu dostával jednoduchou metodou, pomocí zrcadla. Proč si na rodinu, zejména na ženu zasedl? Jednalo se o zlobu ze strany švagrové, nenávistí a zlobou přízrak živila a štvala jej proti ní. Jedna lidská hloupost a nenávist dokázala zničit jeden lidský život a osud rodiny.

Lidé na horách používají ještě staré metody věštění


Milan Doležal

Česká republika je od pradávna považována za oblast démonů, věštců, pohanů, čarodějů, zaříkávačů, podivných bytostí a tajemných míst. Snad díky tomu, že v naší vlasti se pořád dějí nevysvětlitelné události, je tato pověra stále živá. Zvláštností je, že některé regiony si do současnosti uchovaly své vlastní magické a věštecké tradice. Zejména lidé horských a podhorských oblastech se stále věnují různým druhům prastarého magického věštění. Při svých toulkách po České republice jsem se setkal mnohokrát s celou řadou metod nahlížení do budoucnosti a věštění. Oblasti Jizerských hor a Krkonoš, Jeseníků, Šumavy, ale i Beskyd a Orlických hory si stále uchovávají tyto pozoruhodné lidové tradice. Proto jsem se rozhodl vám některé z nich připomenout a poodhalit jejich způsob možného fungování. Vynechám výklad karet, numerologii a astrologii, ty jsou snad všem dobře známe. Raději připomenu ty, které se právě v těchto regionech udržují do dnešních dnů. Některé jsou opravdu velice staré a zajímavé. Každá z těchto metod má i své lidové označení, já však použil raději univerzální pojmenování.

Necromantie.
Je to nauka, která se zabývá tím, že získává od mrtvých věštby. Nejčastěji se k tomu využívají duše mrtvých. Nejvhodnějším datem je pak 1. duben a přivolávají se duše mrtvých, co nejsou moc dlouho po smrti. Někde se k tomuto účelu používá i pouhé zaklínání stínů. Nutno podotknout, že necromantie je velice nebezpečné a důrazně varuji každého před používáním tohoto druhu magie. Osobně jsem zažil řadu případů, kde někdo využil necromantie pro zničení jiné osoby.

Lekonomantie
Tento druh věštění je již vzácností, přesto ještě místy existuje a stojí za připomenutí. Vodu, nabranou na soutoku dvou potoků nalijeme do velké mísy. Okolo zapálíme svíce a díváme se do vody. Spatříme obraz odpovědi. Můžeme vodu žádat aby nám vydala odpověď na předem připravené otázky i jinak. Vyslovíme otázku a přiložíme hlavu těsně k hladině. Voda nám pak šeptem odpoví.

Kaptromantie
Tato metoda je podobná té předcházející, přesto je trochu odlišná. Vezmeme mísu plnou vody, zaklínáním ve vhodnou dobu ducha vzduchu. Na dno mísy pak vložíme zrcadlo a díváme se do něj přes vodu. Voda má být z nějaké studánky, nebo od pramene. Díky tomu se dají zjistit i různá onemocnění konkrétních lidí.

Onimantie
Zejména starší lidé využívali v oblasti Orlických hor tento druh věštění. Stačí si ruku natřít olejem s trochou sazí a zvednou dlaň proti slunci. V obrazu slunečních paprsků lze spatřit různé obrazy i barvy. Je to tak trochu jiná forma nahlížení do křišťálové koule.

Hydromantie
Toto je jiná forma používání kyvadélka. To držíte nad kovovým pohárem vody a podle druhů a typů úderů o okraj získáváte odpovědi na své otázky.

Pyromantie
Věštění s pomocí ohně je také hodně staré a stále u nás přetrvává. Zvláště v poslední době, kdy se využívají krbová kamna, se k této metodě vrací hodně lidí. Věští se podle zabarvení ohně a pohybu plamenů. V tanci plamenů se dá pak spatřit předpověď a je možné údajně i slyšet hlas ohnivých bytostí. V takovém případě je ovšem nutné dávat do ohně určité druhy rostlin, dřeva, včetně kadidla. Je to dar pro tyto bytosti za jejich věštbu.

Aeromantie
V té se věští z větru. Zejména na horách často oblíbená metoda. Když vítr vál ze západu, znamenalo to neštěstí, nezdar, nesplněná přání. Když vál od východu, znamenalo to štěstí, úspěch, zdraví. Když vanul od jihu, znamenal velké změny v životě člověka a nové možnosti. Foukal-li od severu hrozila smrt, nemoc, prokletí.

Kapnomantie
Ta je tak trochu podobná věštění z ohně. Tato metoda však využívá kouře. Sledujete, zda se kouř například točí v kruhu nebo se otáčí do strany nebo stoupá kolmo vzhůru. Na žhavé uhlíky se dají například vhazovat semena černého máku, nebo sušená rostlina jako je vratič či pelyněk.

Teframantie
Tato věštba je velice zajímavá a stojí za pozornost. Na volné místo, kde proudí vzduch, položíme jemný popel, napíšeme do něj jméno toho kdo se ptá a také otázku. Pak jen čekáme. Průvan většinou jemný popel rozfouká a z obrazců a spojených písmen se poté věští odpověď.

Auspicie
S tímto druhem jsem se setkal jen několikrát a považuji je také za málo používanou metodu. Ta využívá k věštění let ptáků, směr, to jak se za letu chovají a pod. Pravdou je, že se takto dá i předpovídat počasí. To však také patří k jistému druhu věštění.