Démoni
a lidská prokletí kolem nás
Milan
Doležal
V
tomto článku jsem se snažil stručně odpovědět na nejčastější
otázky čtenářů. Snad zde naleznete své odpovědi také.
Chtěla
bych se zeptat, jak mohu na sobě, nebo na někom z rodiny rozpoznat,
že se stal obětí prokletí?
„V
první části se vám začne zhoršovat zdravotní stav. Bolesti
břicha, kloubů, zad a bolesti za očima. Tomu však nepřikládáme
žádný význam, protože jsme v běžném životě často unavení
a také podléháme běžným onemocněním, jako je chřipka apod.
Proto nám to nepřijde vlastně ani divné. K tomu se však
připojují potíže se spánkem, nesoustředěnost, malátnost a
přecitlivělost – vše nás rychleji rozladí. V další části
nás začne sužovat nezdar a to například v oblasti práce,
financí, partnerské apod. Ztrácíme přátele, rodina nám
přestává rozumět, vzdalujeme se svému okolí a nic se nám
nedaří. Vše se jen hromadí a nic nedokážeme vyřešit a
dokončit dobře. Je to začarovaný kruh, který končí většinou
tragicky. Spousty takto postižených lidí často musí trpět po
zbytek života, anebo dokonce spáchají sebevraždu, nevidí-li
naději, že by se jejich stav mohl zlepšit. Nejzávažnější
formy kletby jsou ty, které plodí opravdová a čirá
bezcharakternost, jako když rodič prokleje své dítě. Po
osvobození zůstane v člověku jakési vakuum. Proto je vždy
dobré, celý proces ukončit prosbou, aby Bůh naplnil ono prázdné
místo Duchem svatým. Což je také jedna ze součástí následné
ochrany člověka proti zlu.“
Je
složité někoho zničit prokletím?
„
Popravdě řečeno vlastně není. Je děsivé, že je
to docela snadné. Zlo, které v někom dřímá stačí uvolnit s
konkrétním přáním. Kolem nás chodí spousty lidí, které
formou prokletí, či černých mší někoho zničil. Je to hrozné
a neodpustitelné. Ti co proklínají se však stávají jak
služebníky, tak i obětí Krále hrůzy. Budou za to potrestání.
Ale těmto lidem je to vlastně jedno. Jediné, co je zajímá, je
někomu ublížit ať ze zlosti, msty, zášti, žárlivosti,
závisti, odmítnutí atd. Nejčastěji jsou to lidé, které známe,
třeba z rodiny, okruhu přátel, kolegové z práce apod. Ale
existují i skupiny, které se tomu věnují a můžete si je na tuto
ohavnou práci najmout. V České republice je několik podobných
skupin například v Brně či Českých Budějovicích. Tito lidé
mají uzavřenu „smlouvu“ s temnotou a nemají vlastně žádné
svědomí.“
Můžeme
prokletím někoho připravit dokonce i o život?
„Ano,
formou prokletí či černé magie můžete jinému člověku vzít
život a to hned v několika rovinách. Buď mu přivodíte vážné
onemocnění, kterému nakonec podlehne. Nebo přivodíte stav, kdy
se mu něco tragického přihodí, dopravní nehoda, pracovní úraz,
pád, atd. V jiné formě jej prokletí donutí spáchat například
sebevraždu. Ty bývají často zahaleny řadou nejasností a pochyb.
Řidič nečekaně strhne řízení a narazí do sloupu, mladá dívka
najednou vypadne z okna apod. I tyto případy se stávají. Je nutné
však dodat, že provedení není zas tak jednoduché, jak se může
na první pohled zdát.“
Pokud
jsem se stala obětí prokletí, je nutné jej nechat odstranit a
očistit se tak?
„Nutné
to není. Nic vlastně není nutné. Je to jen na vašem osobním
rozhodnutí a uvážení. Přesto se to doporučuje. Myslím, že mi
dáte za pravdu, že žít život plný nezdarů a ztrát není to
pravé, co by jste si přála. Nejhorší na tom všem je, že se to
samo neurovná. Je moudré to začít řešit a hledat cestu,
duchovní očistu a pomoc. Dobré je, se obrátit o radu na kněze,
aby vám poskytl onu svátost a pomoc. Už to je řešení, které
vás může osvobodit. Prokletí existuje, tak jako existuje síla
požehnání, které nám vnáší do života dobro. Ve stejném
smyslu prokletí přivádí do života člověka jen zlo, utrpení a
bolest, a to s odvoláním na říši zla. Bohužel rostoucí počty
případů nám ukazují, že zla je v lidech stále více a více.“
Existuje možnost prokletí, která
si neseme z předcházejících životů? Jaký je na to váš názor?
„V tomto směru vám nedokáži moc
uspokojivě odpovědět. Zde se názory a výklady všeobecně různí.
Osobně se domnívám, že to nebude zas tak horké. Pokud nyní
připustíme teorii minulých životů, tak si představte, že každý
z nás mohl v průměru prožít například tři desítky životů. I
kdyby jen v polovině z nich nás někdo proklel, tak si neseme do
současného života takovou zátěž, že by nás to zlomilo již v
prvních letech našeho života. Tím nechci říci, že to není
možné, ale sám za sebe se k této možnosti nepřikláním.“
Co říkáte na možnost rodinných
prokletí? Je to vážný problém?
„Již několikrát jsem se ve své
praxi setkal při snímání prokletí, že bylo uvaleno ponejvíce
na ženy na několik generací. Třeba před 70 lety mohl někdo
proklít vaši prababičku s přáním, aby všechny ženy v jejím
rodě potkalo neštěstí. Pamatuji se na opravdu hluboce bolestný
případ jedné rodiny, kde všem ženám vždy zemřely prvorozené
děti. Jejich babičku kdysi dávno proklel jeden muž, protože jej
odmítla a vzala si jiného.Rodinná prokletí existují a mají vliv
na další pokolení“.
Kde
bych se dozvěděl mnohem více informací o démonech, ale i o
andělech a také o osvobozujících rituálech? Je nějaká opravdu
odborná literatura, která by to vše vysvětlila? V obchodech se
dají koupit jen obsahově nezajímavé knihy. Nejsem jediný, kdo by
se chtěl o této sféře dozvědět více.
„Máte pravdu. Je
opravdu složité dnes v tom množství knih najít ty, které by vám
pomohly vše objasnit. Doporučuji proto knihu
Il Dito Di dio e il Potere di Satana -l´Esorcismo.
Statuta
Ecclesiae Latinae – což je sbírka
obsahující exorcistické formule.
Doporučuji i sbírku
rituálů známou jako De
Exorcismis Et Supplicationibus Quibusdam. Tato
kniha obsahuje přesný postup při rituálu.
Tertulián píše o
démonech ve své Apologii
Tomáš Akvinský v
Summa Theologica.
Další vynikající knihou
je Possessioni
diaboliche ed esorcismo. Nebo
také kniha Flagellum
daemonum obsahující sedm modliteb exorcismu a
rozpoznání démonů.
Jezuita
Peter Thyraeus ve svém díle
Daemoniaci, hoc est: de obsessis spiritibus daemoniorum
hominibus stanovuje
rozpoznávání démonů a stavy postižení člověka jejich vlivem.
Kniha
Jubilejí a první kniha Henochova obsahují dokonce
rodokmeny padlých andělů.
Řadu
opravdu důležitých informací získáte například v knize
Enchiridion, Levitius,
Numeri, Deuteronomium, ve
druhé knize
Samuelovi, ve
spisech Izajáše,
Henocha, Ozeáše, Jeremijáše či Ezachiela, ale
i v listech Efezským,
Koloským, Korintským, v
prvním
a druhém listu Tesalonickým.
Justin
Mučedník, jeden z prvních křesťanských teologů, ve svém
Diaologu s židem Tryfónem
píše o démonech a jak je porazit jménem Syna Božího.“
Existuje li
několik nebeských kategorií, je něco podobného i v říši
démonů?
„Je zmiňováno celkem
devět řádů andělů – serafové, cherubové, trůnové, vlády,
síly, mocnosti, panstva, archandělé a andělé. Proti této
sestavené hierarchii se však staví například Irenej z Lyonu,
stejně jako sv. Augustin. Nejde podle nich jasně určit jak se od
sebe liší. Podle Tomáše Akvinského se nebeské bytosti liší
jen stupněm své dokonalosti. Ať tak či tak. Existenci nebeských
bytostí
potvrzuje řada biblických pasáží. Svatý Pavel píše v listech
Koloským....v Kristu bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi –
svět viditelný i neviditelný, jak nebeské trůny, tak i panstva,
vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.
Podobný systém existuje
také na opačné straně. Démoni nejvyššího postavení, tedy
knížata, mají často biblická jména jako je Satan, Belzebub,
Pasuzo, Asmodeo, Zebulun, Zebuin, Meridiano, Lucifer, Astarot,
Agaliarept, Fleurety, Sargatanas, Nebiros, Marbas, Pursan, Loray,
Valefar, Nuberus atd.. Ti nižší, v tomto případdě legie se pak
zaměřují na ovládnutí člověka. Klíčem k rozlišení mezi
různými typy démonů je úroveň jejich inteligence. Démoni
nižšího řádu poslouchají ty silnější ne z úcty, ale jen ze
strachu. Jsou to otroci zla. Silnější démon může také zabránit
tomu slabšímu, aby při exorcii opustil svou oběť , i když mu to
působí obrovskou bolest. Někdy démoni vystupují i proti sobě.
Jindy si naopak pomáhají v ovládnutí člověka.“
Chtěl
bych se zeptat, jak přišel ďábel ke svému jménu Satan? Hodně
se o tom vedou na internetu spory. Ale nenašel jsem nic konkrétního.
„Výraz
ďábel pochází z řeckého duabolos, což znamená „způsobit
zkázu“. Když byla hebrejská Bible - Septuaginta překládána
do řečtiny v roce 200 před. Kr. Bylo převzato hebrejské označené
Satan (žalobce). Satanovo jméno bývá ovšem často zaměňováno
se jménem Lucifer (Éósforos). Toto jméno bylo však převzato z
verše knihy Izajáš...jak jsi spadl z nebe, Lucifere, jitřenky
synu... Ďábel dostává vlastní jméno Satan až ve Vulgátě
svatého Jeronýma, asi kolem roku 400 po Kr. Do té doby bylo jeho
jméno jiné a doufejme, že pro mnohé také již zapomenuté. Dnes
se raději nevyslovuje, což je také jen dobře.“
Jak
mohu poznat, že je v mé blízkosti démon?
„Schopnost
rozpoznat, že je nějaký duch kolem vás, a nemusí jít hned přímo
o démona, je velkým duchovním darem. Je pravdou, že některým to
jako dar nemusí připadat. Lidé vnímají přítomnost zlých sil
různě. Někomu mohou vstávat chlupy na rukách, jiní cítí
mrazení, ledový závan vzduchu, či cítí zápach. Je to u každého
různé. Někteří lidé je mohou dokonce i na okamžik zahlédnout.
Neexistuje jednotná manifestace těchto sil a jednotné určení,
zda jsou v ten okamžik kolem nás. Je to vždy osobité. Je to také
něco neobvyklého, co nás upozorňuje, že se kolem nás něco
děje. To se týká i lidí, ze kterých nemáte dobrý pocit. Vždy
vás vnitřní pocit varuje na nebezpečí. Je dobré této intuici
naslouchat a dávat si pozor.“
Dá
se rozpoznat i totožnost démona či ducha?
„To
je již mnohem složitější. Dar rozlišování je hodně spojen s
dary Ducha svatého. Démoni si velice úzkostně chrání svou
identitu. Oobčas, jeli právě
přítomen anděl smrti, člověk ztuhne, zejména v oblasti prstů a
šíje. Někteří démoni se dají rozpoznat podle toho, jakou nemoc
způsobují. Nebo, jakým způsobem pokoušejí či ničí člověka.
Démon zla, démon nenávisti, hádky, závisti, hněvu, touhy,
sebevraždy, apod. Raději neuvedu jména, aby někoho nenapadlo je
skrze ně přivolávat. Pokud to dokážete rozpoznat, dokážete i
zjistit, jak do postiženého člověka vstoupil. Poznáte li ducha
zármutku nebo úzkosti, bude potřeba vnitřního uzdravení, aby se
zahojila traumata a bolest. Vždy je ovšem nutné započít s
přijetí Duchem svatým, protože jeho moc napomáhá s vyháněním
zlých duchů. Úryvkem,
který démonický svět zvlášť znepokojuje, je hymnus z listu
Filipanům 2,6-11, zvláště pak jeho závěr. Je zajímavé, že
tato část má vliv i na lidi, kteří páchají zlo formou černých
mší, prokletí, uhranutí a pod. Jména démonů nejsou přímo
osobní, ale poukazují k lidským nemocem, slabostem, hříchům a
neřestem. K nim nás tyto bytosti svádějí a ponoukají a na
těchto našich slabostech se poté přiživují a mají radost.
Prostě je těší, že sužují lidi a berou jim tak jejich svobodu.
Například démoni traumatu na nás útočí pro vnitřní citová
zranění způsobená v našem životě. Například chováním
rodičů.“
Vnímají
duše mrtvých naši bolest a smutek?
„Duše vnímá vzpomínky a
zármutek těch, které miloval. Vaše bolest se tak přenáší i na
ni a způsobuje ji rovněž bolest.Často se pak stává, že bolest
matky nad ztrátou milovaného dítěte mu nedovolí odejít do
světla a je touto bolestí k matce připoutáno a velice se trápí.
Někdy se stane, že ztráta milované bytosti nás v bolesti a
soužení přinutí k sebevraždě ve víře, že se opět setkáme.
Výsledek je však úplně jiný. Namísto sblížení, se se od sebe
vzdálí a nebudou spolu.“
Má
člověk právo rozhodovat o svém vlastním životě. Myslím tím
například to, zda smí dobrovolně spáchat sebevraždu?
„Nikoliv. Jedině Bůh má toto
právo rozhodování. Záměrná sebevražda je pak porušením
tohoto zákona a je neodpustitelná. Je však třeba připomenout, že
není sebevražda, jako sebevražda. Někdy k ní můžete být
donuceni vlivem prokletí. Bůh pomáhá těm, kteří trpí a
nikoliv těm, kteří to vzdají. Vždy existuje řešení i cesta k
vysvobození. Například tím, že požádáme o pomoc. Ti, kteří
jiného člověka přivedli k sebevraždě se budou později
zodpovídat jako za vraždu. Špatně se povede i těm, kteří se k
vám obrátí zády, když žádáte o pomoc.“
Jak
si člověk dnešní doby může být jistý, že jsou démoni
reálnými bytostmi? Jsem vůči těmto věcem skeptik, už jen
proto, kolik zla dokázalo napáchat samotné náboženství – ve
jménu Boha.
„Démoni
jsou stejně reální jako vy nebo já. Je to jen otázka vnímání
a vašeho duchovního náhledu. To, že něco běžně nevidíte
ještě neznamená, že to neexistuje. Vzduch také dýcháte a
přesto jej nevidíte. Démoni jsou zástupci zla ve všech jeho
podobách a tvarech. Zlo je jejich jedinou podstatou a nenávidí
lidi. Co se týče závěru vaši otázky. Samo náboženství nic
zlého nenapáchalo, to jen my lidé. Lidé, kteří přilnou ke
špatnosti, špatnost kolem sebe dále šíři. V tomto směru Bůh
za nic nemůže. Nám lidem dal přece svobodu rozhodování. Proto
se ve světě po celé generace děje to, co se děje. Nemusí jít
ale jen o války, ale i o běžný život kolem nás. Vždyť se
podívejte kolem sebe, jak si lidé škodí byť jen slovně. Jak
bolí, když vás někdo ponižuje, šikanuje, uráží a pošlapává
vaši důstojnost.“
Na
internetu jsem našel návod, jak si vyvolat vlastního démona,
kterému budu dávat úkoly. Je to bezpečné? Prý mi na mou žádost
sdělí své jméno a bude mi věrně sloužit. Jediné, co člověk
musí umět ovládat, je svůj vlastní strach. Co si o tom myslíte?
„Zde
bych každého důrazně varoval před podobným experimentováním.
Na internetu naleznete spousty rad, jak vyvolat démona. Řada z nich
jsou hloupé rady. Přesto. K přivolání konkrétní podobné
bytosti potřebujete znát spousty důležitých informací. Nejen
jeho vyvolávací a tzv. zapovídací znak, ale přesnou hodinu a
den, kdy je možné jej přivolat. Musíte dodržet přísná
opatření, co se týče vaši bezpečnosti, aby Vás případný
démon nemohl napadnout a musíte i vědět, jak s nim komunikovat.
Rovněž je dobré celý prostor energeticky vyčistit, a to jak
speciálním vykuřovadlem, exorcistickou solí, svěcenou vodou a
posvěceným olejem. Co se týče jména, to se Vám démon bude
zdráhat za všech okolností prozradit, proto bude lhát a mlžit.
Pokud nad ním nezískáte sto procentní kontrolu, nic Vám o sobě
neřekne. K tomu potřebujete ovšem znát například texty, které
předepisuje tzv. Rituale romanum, nebo vzývat konkrétní svatá
jména. Můžete rovněž použít exorcii Lva XIII. Se vztekem a
odporem poté démon odpoví.
Pokud
budete chtít, aby Vám něco splnil, vždy za to něco požaduje.
Odměnou jste vy. Takže je to cesta do záhuby.“
Slyšel
jsem, že se dá vyvolat démon času. Můžete mi o něm povědět
něco více?
„Ano,
je určitá skupina těchto bytostí, které mají jistý vliv na čas
kolem nás. Většinou je tato role přisuzována bytostem zvaných
Grigoriové, (padlí grigorivé a jejich vůdce Gabreel jsou uvězněni
v nebi. Nejde o klasické démony). Proti nim ovšem stojí andělské
bytosti jako je Galgaliel a Geniel. I jim je přikládán vliv nad
časem a jeho plynutím.“
Zajímalo
by mě, zda do nás mohou démoni vstupovat přes televizi,
prostřednictvím nějakého krvelačného filmu, hororu, apod.
„Abych
řekl pravdu, nevím zda je to možné a zda se tak někdy stalo.
Osobně se domnívám, že ne. Ale neznám všechno. Ale je nutné
také říci, že strach a úzkost, které prožíváte při
sledování podobných případů, jsou ideálním lákadlem pro
negativní bytosti a nemusí jít jen o démony. Takže se kolem vás
mohou „slétávat“ entity, které jsou živeny vašim strachem.“
Došlo
u mě ke změnění vědomí a jednu dobu jsem byla schopna vidět
démony skrze jejich oči, alespoň jsem o tom přesvědčena. Měli
místo očí jen bělmo, které nebylo bílé, ale mělo barvu,
kterou ani nedokážu popsat. Ať už to bylo cokoliv, vstupovalo to
výhradně jen do neznámých mužů. Můžete i popsat, o co se
tenkrát mohlo jednat?
„Podle mého osobního názoru
se Vám podařilo něco, co je docela vzácné a týká se to jen
malého okruhu lidí. Na určité okamžiky jste schopna nahlédnout
do jiné reality, do jiné sféry a poodhalit onu roušku, která nám
zabraňuje spatřovat pravou podstatu podob a dějů kolem nás. Je
to hodně vyčerpávající a pokud si tyto bytosti všimnou, že je
dokážete běžně vidět, mohou Vás začít pronásledovat. Tato
schopnost většinou časem odezní. Je to náročné hodně po
psychické stránce a přináší lidem neklid a strach.“
Mohu
si i já osobně naprogramovat nějaký osobní amulet proti
negativním silám. Můžete mi poradit, jak? Pomůže mi
vizualizace?
„Tady vás asi
zklamu. Naprogramovávání amuletů apod. je tak trochu zbytečné a
ne moc účinné. Mnohem účelnější je vytvořit si svou vlastní
ochranu. Vytvořit si rituální štít, který vás bude vždy
chránit. To je mé doporučení. Vizualizace není špatná cesta,
ale velice riskantní, protože jen trochu zkušený necroman se vám
na ni může snadno napojit a tím vás velice ohrozit.“
Keď
nasypete na dno okien soľ, môže duch/démon vniknúť dovnútra?
Platí to aj pre železo? Niekde som počula, že démoni nedokážu cez neho
prejsť.„Sůl
pomáhá vyhánět démony a chrání místa od jejich působení.
Proto ji exorcisté umísťují na práh domu, do všech čtyř rohů
pokoje, který je zřejmě pod vlivem ďábla. Pro vykuřování se
používá posvěcené kadidlo a pro větší účinnost exorcismů
mohou být využita například posvěcená štola příslušné
barvy. Co se týče železa, tak to mu nezabrání při vstupu do
domu. Jen stříbro má určitou moc vás ochránit, to ano.“
Chcela
by som sa opýtať, či čierni mágovia alebo ľudia, ktorí
ovládajú čiernu mágiu, sú spojení s démonmi. Alebo sa to
tvrdilo len v stredoveku? Chápem
to tak, že človek môže uzavrieť dohodu s démonom, pričom však,
samozrejme, platí niečo za niečo. Znamená to teda, že človek
nemôže s démonom vychádzať len tak – bez toho, že by od neho
démon vyžadoval napríklad vykonanie nejakej pomsty? Môžu sa
démoni medzi nami prechádzať v ľudskej podobe?
„Odpopvěď
je celkem jednoduchá. Ano, člověk, který praktikuje černou
magii je ve spojení s démony. Jde o jistou formu spolupráce. Při
praktikování tzv. černé magie totiž tvoříte a používáte k
dosažení svého cíle, a to většinou vůči někomu jinému, zlo.
Zlo je prazáklad podstaty všech démonických bytostí. Tím, že
jdete po stejné „cestě“ se dobrovolně stáváte jejich
spojenci a oni vám pomáhají k dosažení vytčeného cíle. Ne
proto, že by démony k tomu popouzela touha dělat dobré skutky,
ale jen proto, že tím se jim vydáváte v šanc. S démony nelze
uzavřít přátelství ani nijakou dohodu. Jde o to, že vy něco
chcete, oni vám pomohou k dosažení přání, ale pak si berou, a
to vás. To jim stačí. Démoni se mohu mezi námi pohybovat v
lidské podobě, ale je to velice vzácné.
Velice
se zajímám o astrální larvy. Jak zjistím, že je okolo sebe
nemám? A jak se v případě pozitivního výsledku mohu bránit
na astrální úrovni? Je třeba provést nějaký rituál?
„Co
se týče astrálních larev, zde je to trochu složitější. Poznat
to můžete na sobě tak, že si sednete a začnete sám sebe
studovat. Tedy přesněji, začnete sám v sobě vypočítávat své
negace a různé závislosti – žárlivost, kouření, alkohol,
vztek, pomlouvání, lži atd. Larva je totiž tvořena vaší
psychikou a podporuje právě jednotlivé negace ve vás. Larva je
parazit a potřebuje vaše slabosti k tomu, aby mohla existovat a
růst. Čím více roste, tím více vás ovládá třeba ve vzteku,
či alkoholu, drogách atd. Sejmout larvu můžete buď rituálně a
„rozpustit“ ji, nebo tím, že ovládnete sám sebe a přestanete
ji živit tím, po čem nejvíce touží, tedy, že ovládnete svůj
vztek, přestanete kouřit, přestanete závidět jiným lidem,
přestanete druhým škodit, povyšovat se atd.“
Může
nás démon ovládnout?
„Ano. Démoni mají tu vlastnost a
také cíl, nám neustále škodit, pokoušet nás, ovládat nás,
ale třeba i dle plánu zničit. Všechny podoby zla jsou vlastně
zaměřeny proti nám lidem. Proto se může stát, že démonická
bytost ovládne naši duši, doslova ji zotročí, dostane se do
našeho těla a ovládá jej. Nemusí být ovšem vždy přímo v
těle samotném, stačí mu, když je na těle jakoby přisát a i
tak může svou oběť ovládat a soustavně ničit. Člověk se pak
rychle změní k horšímu. Změny chování, agrese, zuřivost,
apatie, střídání nálad, hysterie, alkohol, drogy, výbuchy
emocí, nekontrolovatelný třes, vyhrožování, neúcta, rouhání,
stavy úzkosti, zhoršení zdravotního stavu, atd.. .Za svou praxi
jsem zažil několik podobných případů. Často to jsou lidské
tragédie a horory. Život s posednutým není prakticky možný.
Stává se pozvolna nebezpečným sobě i okolí. Člověk je
najednou jak v jiném světě, jako by se probudil do děsivého
snu.“
Jak
démon do člověka vstupuje?
„Nejčastěji ústy, dechem, potom
skrze krev, například při poranění – to je však méně časté.
Nejvíce však svobodným rozhodnutím člověka jako takového.
Tedy když člověk souhlasí s tím, aby mu démon s něčím
konkrétním pomohl, splnil jeho zlé přání atd. Jde o hroznou a
trvalou úmluvu. Třeba když si přejete, aby se někomu jinému
stalo něco špatného.“
Může
do nás vstoupit sám Satan, vládce temnoty?
„Čas od času se setkám s příběhem
člověka, který tvrdí, že do něj vstoupil sám Ďábel. Osobně
to považuji tak trochu za nemožné. Jeho energie a zlo je tak
obrovské, že by to lidské tělo nebylo schopno vydržet. Je to asi
takové, jako, kdyby jste chtěli dostat do krabičky od sirek velké
dopravní letadlo. Vstupovat do nás za určitých okolností mohou
ovšem samotní démoni.“
Mohu
si démona najmout, aby někoho jiného zničil?
„Podobné smlouvě se říká sanctum
regnum nebo také pacta conventa daemoniarum. Je- li to
vaše rozhodnutí a vaše touha i nenávist je tak velká, je možné
v rámci paktu démona žádat o splnění úkolu. Pokud člověk ví
jak, tak může takovou bytost zaúkolovat zničením jiné osoby.
Onen pakt je ovšem zničující i pro toho, kdo démona žádá o
splnění takového úkolu. Upsání se znamená zkázu a věčné
zavržení a zatracení. To je ovšem podobným lidem jedno, nehledí
na to. Zajímá je pouze zničení jiného člověka či naplnění
svého pochybného cíle. Démon to učiní se zvrhlou radostí,
protože tím pokoří člověka, který je jeho nepřítel a z
hlouby své podstaty jej nenávidí. Člověk totiž stál na počátku
pádu těchto bytostí. Bylo to tisíce andělů, kteří se
postavili na počátků věků po boku Lucifera proti Bohu, bylo to i
200 strážců Země, kteří pod vedením Semjaza zanechali svých
dozorčích povinností nad Zemí a postavili se proti Bohu a tím i
proti člověku. Za to je stihl trest a to nám nemohou odpustit.
Tím,
že se rozhodnete konat něco zlého, stačí i v soustředěných
myšlenkách, je uzavřena nepsaná „smlouva“. Je to stygma,
které máte v sobě po zbytek života vypálené. V okamžiku smrti
vás prozradí. Nelze to smazat ani zatajit. Něco jiného je, když
si během života plně uvědomíte své špatné chování a začnete
toho litovat a snažíte se to napravit. Chybovat totiž může každý
z nás, ale je důležité své činy včas napravovat. “
Jaké
úkoly mohou démoni plnit?
Jak jsem již řekl, jde často o touhu
někoho jiného zničit, ale lidé mají různá přání a pohnutky.
Pomocí paktu s démonem můžete žádat například peníze, moc,
kariéru, slávu, ovládnutí jiné osoby aby vám například
sloužila či vás milovala atd. Vždy jde o něco negativního, co
nepřináši štěstí a radost jiným, ale jen a jen vám. Vliv
démonů je vždy zlý. Tyto zvrhlé bytosti působí na člověka
zhoubně.“
Mohou
démoni činit radost a pomoci jiným?
„Pokud hovoříme o dobrém úmyslu
tak ne. To nikdy nesplní, protože tím by se tzv. vykonal dobrý
skutek, což je pro ně něco naprosto nepřijatelného. Jejich cílem
je jen a jen škodit a to v různých podobách, formách a skutcích.
Démon vám „pomůže“, ale vy za to zaplatíte dvojnásob než
žádáte, ale ne v materiální rovině, ale především v té
osudové, tedy v zatracení a tím, že se poté propadnete do
vlastní temné záhuby. V pohádkách je to přece krásně
zobrazeno. Pekelník nechce vaše majetky ani tělo, ale jen vaši
duši.“
Proč
chtějí vlastně naše duše?
„To je hodně složitá otázka a
není jednoduché na ni odpovědět. Ale podstatou je nejen trest za
to, co jste provedli za života, ale také v tom, že tyto bytosti
potřebují rozšířit své řady. Vše začalo na počátku, kdy se
Lucifer a jeho legie andělů postavil proti Bohu, byl však poražen
a svržen do nicoty a do „propastí“. Bůh poté nařídil
andělům spoutat padlé anděly v hlubinách země na místě
odsouzení, ale desetinu z nich nechává, aby podléhala Satanovi
zde na Zemi a pokoušela člověka. Zatracené duše lidí se poté
mohou stát nižší formou démonů, právě pro své zlé činy
protože jsou ve své podstatě příchylné ke zlu a jiným
špatnostem. Navíc to je svobodná vůle lidí chtít zlo. Někteří
z těchto padlých andělů, z kterých se staly poté démoni,
sestupují denně do zásvětí (pekla) a berou s sebou duše
zatracených hříšníků, kteří právě zemřeli.“
Mohou
se démoni přivolávat kdykoli?
„Ano i ne. Ono to není tak
jednoduché. Například démonická bytost Haristum podléhá
sluneční sféře. Díky tomu je možné jej přivolávat v neděli
o jedné, šesté a desáté hodině. Khil je podřízen planetární
sféře Marsu. Zjevuje se v úterý ráno o jedné, třetí a osmé
hodině. Surgt je podřízen planetě Venuši. Ten se zjevuje v pátek
v noci o půlnoci a ve tři ráno atd.
Těmto bytostem podléhají další
démoni a skupiny nižších entit. Je nutné znát jejich tzv.
sigilium tedy znak, který je přiřazen k jejich jménu a je nutné
jej dokonale ovládat, protože stačí jen malá odchylka, či
nepřesnost a může dojít k velkým škodám. Ale protože lidé
neznají přesné postupy jak s démony komunikovat, stačí mnohdy
jen vaše zhoubná touha v rámci zla a tato touha příslušného
démona vždy přivolá a je i vyslyšena. Proto stačí tak málo k
tomu, někomu ublížit a být také sám zahuben.“
Jsou
i jiné důvody, proč nás démoni napadají?
„Když vynecháme žádost jiného
člověka, je tu pak další aspekt, a to ten, že vás některé lidi
chtějí zničit pro vaši předurčenost. Tedy, že jsou tu lidé,
kteří mají některé schopnosti a vlastnosti, které mohou
démonům vadit. Může jít i o to, že jde o osoby, které jsou k
něčemu duchovně významnému předurčeni již v době svého
narození. Proto se démoni snaží těmto lidem zničit život, aby
se nenaplnilo jejich důležité poslání.“
Mají
démoni svá jména?
„Všechny bytosti obou světů mají
svá jména. Lucifer, Belzebuth, Astarot,Lucifug, Agaliarept,
Fleurety, Sargatanas, Nebiros, Marbas, Pursan, Loray, Valefar,
Nuberus atd. V rámci samotného oboru démonologie existuje evidence
stovek jmen různých démonů. Jen Statan má několik jmen.
Lucifer, Elil (kvílící Syn úsvitu). Také se mu říkalo
Jitřenka, Žalobce nebo ten, kdo zvěstoval světlo. Má mnoho jmen
a mnoho podob.“
Mají
tyto bytosti nějakou konkrétní podobu?
„Přesná podoba není vždy známá.
Démoni mohou na sebe brát rozličné podoby a tvary. Od těch
hrůzných až po pro lidské oko či psychiku snadno přijatelné.
Jsou známy případy, kdy se démon dal poznat v podobě krásné
dívky, či mladého atraktivního muže, či moudrého starce. Jindy
na sebe bral podobu ohavné zrůdy, která děsila až k omdlení.
Tyto bytosti může provázet i zápach sýry, hniloby či tlející
masa a rozkladu. Nebo také kouřového matného světla. Jejich tvar
je takřka neuchopitelný a velice různorodý.“
Existují
knihy, podle kterých se dají tyto bytosti přivolávat?
Ano. Existují opravdu odborné
grimoary, které se dají úspěšně použít. Jde například o
Arbatelův grimoár De Magia veterum, De Heptarchia mystica,
svazky od Agrippy z
Nettesheimu, Clavicula Solomonis, Magia Innaturalis, Sefer raziel
haMalach, a v neposlední řadě i Almadenův Lemegeton či
Abanův Heptameron. Knih je řada. Ale je nutné říci, že
užívání je velice náročné a vyžaduje velkou znalost a jsou v
praxi opravdu velice nebezpečné. Na internetu jsem nalezl řadu
odkazů od lidí, kteří toto nebezpečí doslova bagatelizují a
navíc ostatní hloupě navádějí k používání magie a
čarodějnictví (sortilegia) v reálu. Což rozhodně odsuzuji.
Jsou
i jiné knihy, které nás varují před démony? Kde se o nich
můžeme dočíst?
Řadu důležitých informací získáte
například v knize Enchiridion, Levitius, Numeri, Deuteronomium, ve
druhé knize Samuelovi, ve spisech Izajáše, Henocha, Ozeáše,
Jeremijáše či Ezachiela, ale i v listech Efezským, Koloským,
Korintským, první a druhý list Tesalonickým atd.
Můžeme
se vůbec nějak bránit proti těmto bytostem?
„Základní ochrana je ta, že se
budeme snažit nežít ve zlu. To je ovšem někdy složité, protože
jsme jen lidé. Děláme chyby a někdy nás i dostihnou špatné
myšlenky a touhy. Jsme ovládáni světem, tělem i sny. Ale nyní
však k praktické rovině. Pokud již dojde k něčemu takovému, a
jsme obětí ataku démona, je dobré vyhledat něčí odbornou pomoc
a neotálet s tím. Čas vždy hraje proti nám. Je to stejné jak s
nemocí. Najděte v sobě víru a lásku, požádejte zástupce
církve o pomoc, obraťte se na exorcistu, noste u sebe kříž
svatého Benedikta, pomáhá i vykuřování – tedy čistění
prostoru.“
Hovořil
jste o kříži svatého Benedikta a vykuřování. Popište nám to
trošičku.
„Tradičním zapovídacím
nekromantickým kuřidlem je pelyněk pravý, laskavec, ločidlo, tis
červený, čecheřice vonná, zerav západní a harmala mnohodílná.
K vymítacím kuřidlům se řadí ločidlo, yzop, jalovec, vavřín,
kapradí, zemědým lékařský, routa a třezalka. Základem je vždy
kadidlo jako hlavní pojící medium. Tyto sušené ingredience poté
sypete na rozžhavené uhlíky a kouř poté čistí prostor kolem
vás.
Co se týče uvedeného kříže, tak
ten nese v sobě taxturu Crux sancta sit mihi lux, Non draco sit mihi
dux Vade retro satana, Nunquam suade mihi vana, Sunt mala quae libas,
Ipse venena bibas. Toto šestiverší se inspiruje evangelním
rozhovorem mezi Ježíšem a apoštolem Petrem. Počáteční písmena
šestiverší (CSSML NDSMD VRSNSMV SMQLIVB) bývají vyryta kolem
kříže, který i já osobně nosím na krku“.