neděle 2. ledna 2011

Manžel proklel svou bývalou ženu


Milan Doležal

Příběh jak ze špatného hororu, tak by se nějak dal přirovnat život v posledních dvou letech u paní Martiny z Litoměřic. Na počátku byl vztah s mužem, který byl plný žárlivosti, vzteku a negace. Když se po několika letech soužení Martina rozhodla se synem odejít, nastalo něco s čím nepočítala. Manžel se nemohl smířit s tím, že jej žena dokázala opustit bez jeho souhlasu, že jej takto vlastně ponížila, vždyť je to  jen hloupá ženská a on je  její majitel.  Ona musí dělat jen to, co on ji dovolí nebo nařídí. Tak by se dala ve stručnosti popsat situace, která předcházela dalšímu pokračování a násobení zla. Martina se odmítla vrátit, muž ji v nenávisti proklel, a to opakovaně. Svou nenávist a zlo soustředil na to proklínání a to bylo velice silné a stalo se nebezpečné.

Jak mi Martina vypověděla, dva roky doslova trpěla. Začalo to zhoršením zdravotního stavu, bolesti hlavy, zad, dostávala křeče, celkovou slabostí, třesem rukou. Pak se k tomu přidaly psychické potíže jako poruchy spánku, závratě, halucinace,deprese , vztek a pak zase nezájem o nic. Když již neměla sílu, tak se o syna musela začít starat její matka. Vše bylo jak v začarovaném kruhu. Přišla o práci i kamarády. Na co sáhla, to pokazila. Strach a beznaděj prožívala vlastně každý den. Málem ji několikrát přejelo auto a ona začala uvažovat dokonce i o sebevraždě.

 Naše setkání v Litoměřicích bylo možná náhodné, možná osudové. Nevím. Právě jsem šel na setkání s kolegou knězem. Když jsem se blížil k lavičce, na které seděla Martina.Všiml jsem si černého stínu, který ji obklopoval. Byl sice nezřetelný, ale vyzařoval prudké zlo a nenávist. I když jsem pospíchal, přesto jsem se zastavil a mrtvolně bledou ženu oslovil. Nevěděl jsem co ji a jak říci. Představil jsem se a zeptal se co ji trápí, že jsem si všiml něčeho podivného, jako by ji provázela temnota. Byl jsem připraven na to, že mě bude považovat za blázna. Přesto jsem si přisedl. Chvilku jen tak seděla a dívala se do země a pak mi vyprávěla vše, co prožívá i to, jak to chce ukončit. Snad tím, že jsem byl cizí, nalezla odvahu o tom mluvit. Vzal jsem ji za studenou ruku a cítil, jak je bez energie. Nebylo v ni žádné světlo jen smutek, strach a bolest. Nabídl jsem ji, že pokud bude chtít, mohu se pokusit ji pomoci. Pokrčila rameny a tiše souhlasila.

Při našem dalším setkání jsem si přinesl tinkturu, která obsahuje vodu z pramene svaté Zdislavy, a výtažky z několika rostlin a horského křišťálu, aby tak získala alespoň trochu nějaké energie. Černý stín byl stále kolem ní, proto jsem zapálil kadidlo a magické vykuřovadlo, posvětil pokoj svěcenou vodou, požehnal křížem, na krk jsem ji zavěsil růženec a začal zjiš´tovat, kdo, nebo co ji chce zničit. Prokletí ji omotalo jako chapadla nějaké bestie. Proto bylo nutné jej odstranit. Bylo to hodně
vyčerpávajicí a musím se přiznat, že když bylo vše u konce, sotva jsem stál na nohou, špatně se mi dýchalo a pak jsem dva dny prospal. Na astrální úrovni jsem prokletí z ženy sejmu, přesněji odřezal. Martina při tom plakala, to jak se uvolňovaly emoce. Poté jsem ji léčil rány, které prokletí od bývalého muže zanechalo a následně vytvořil ochranu, aby se to nemohlo opakovat. Během této procedury jsem vnímal, jak zlo tolikrát živené slábne. Na stole stál hrneček s čajem a najednou se v něm voda začala točit a vyšplouchla ven. I když bylo okno zavřené, záclona se začala hýbat jako by ji někdo zvedal. To trvalo jen okamžik, pak byla slyšet z kuchyni rána. To praskla lampa. Následně byl již klid.

Martině se ulevilo a cítila se klidněji. Dokonce dostala chuť k jídlu. Jen byla unavená. Během následujících týdnů, kdy mi pravidelně volala, mi řekla, že se cítí mnohem lépe, má chuť k životu a chce dohnat, co zameškala, zejména se svým synem. Dokonce se smála. Co se stalo s manželem? Jak se prý dozvěděla, několik dnů po mé návštěvě dostal záchvat vzteku, chtěl jet za Martinou, ale vyboural se.