neděle 2. ledna 2011

Ďábelské zjevení v bytě



Milan Doležal
Před několika měsíci se nechal pan Karel z Českého Krumlova umluvit kamarády na společnou seanci, při které se snažili přivolat a dokonce i materializovat ducha jednoho společného známého. Něco se však během obřadu pokazilo, přesněji řečeno, ducha se prý podařilo přivolat, ale ne tak, jak si pan Karel představoval. Během seance, jak mi později vyprávěl, se venku divoce rozštěkal pes a kamarádova kočka začala divoce běhat po pokoji, skákala na záclony a chtěla se dostat pryč. Cosi pak převrhlo vázu na stole a zhasla svíčka.

K prvním strašidelným událostem došlo zhruba pět týdnů poté, kdy se Karel pustil s kamarády do vyvolávání duchů. Tedy do onoho spiritismu. Jak mi uvedl, prvotně si ničeho nevšiml. Sice se mu začal pozvolna zhoršovat zdravotní stav, ale přikládal to zejména nedávno prodělané chřipce. Mnohem horší ovšem bylo, že začal mít pocit, jako by jej někdo neustále sledoval, jako by za ním někdo stál. Když se otočil, nikdo tam nebyl, ale pocit nejistoty a napětí zůstal. Navíc si začal všímat, že v tzv. rovině periferního vidění spatřuje pohyby postav. V noci se budil strachem, jasně cítil, jak na něj sahá něčí ledová ruka. Jindy měl pocit, jako by mu na hrudi ležel velký těžký kámen. Když se probudil, nemohl se hýbat, nemohl dýchat a ni křičet. Postupem času začal propadat depresivním stavům, v noci se bál usnout, kdosi byl stále vedle něho. Později začal slyšet i prapodivné zvuky v bytě. Nejdříve jakoby šelest, poté i kroky a později i šeptání či mumlání. Slovům nerozuměl, jednalo se o cizí řeč. Chápal v nich však skrytou hrozbu či snad varování. Vše kolem něj přestávalo dávat smysl. To vše trvalo více jak rok. Když pak na zdi v ložnici nalezl ráno nápis ...mors principium est...rozhodl se požádat o mou pomoc.

Bylo mi jasné, že entita, která se sem dostala získává větší a větší moc díky energii, kterou vysávala nejen Karlovi. Tušil jsem, že nebude vůbec jednoduché ji ovládnout a především vrátit tam, kam patří. Bylo docela zajímavé sledovat, jak se v životě pana Karla začalo vše bortit – květiny v bytě uvadaly, v bytě bylo nedýchatelno, i po krátké návštěvě vám začaly slzet oči a vše bylo takové šedivé a bez života. V bytě byl občas cítit nepříjemný zápach.

V čem byl tedy problém? Během seance se nepodařilo přivolat duši jejich starého známého, ale naopak hodně zlou a zákeřnou bytost. Ta se díky jejich neuváženosti snadno dostala k nim a začala škodit. Několik dnů jsem se proto na boj s ďábelským přízrakem pečlivě připravoval.

Po mém příjezdu do Českého Krumlova jsem požádal pana Karla, aby se posadil do křesla. Do rohů pokoje jsem nasypal exorcistickou sůl. Tato speciálně upravená sůl pomáhá vyhánět démony a chrání místa od jejich působení. Pro vykuřování jsem použil posvěcené kadidlo a ločidlo. Tím mohl začít tzv. rituále romanum. Když jsem začal odříkávat a vzývat svatá jména, rozlehl se pokojem nepopsatelný křik, vrčení a skřeky. Bylo to opravdu hodně děsivé. Z pokoje jakoby mizelo světlo. Atmosféra začala houstnou a špatně se i dýchalo. Přesto jsem nepřestal i když se v pokoji náhle ochladilo. Kouř z kadidla se pomalu vznášel kolem nás a zahaloval nás jako plášť. Rituál trval docela dlouho, ale když jsem požádal pana Karla, aby se mnou opakoval modlitbou:..“Ve jménu Ježíše Krista, mocí jeho svaté krve a na přímluvu P. Marie se odříkám jakékoli vazby s jakýmkoli zlým duchem, který je v tomto bytě nebo útočí proti mně. A přijímám tě, Ježíši Kriste, jako
svého jediného Spasitele a Vykupitele“... bylo slyšet prudké bouchnutí do dveří a poté nastal již klid.


Vše dopadlo tedy dobře, temnou bytost se podařilo zahnat zpět do zásvětí. Pro pana Karla to byla navíc velká lekce, že si nemá zahrávat s něčím, co je nebezpečné.